Vlhký pruh nad terénem
Tmavší pás zdiva, který se táhne kolem domu do stejné výšky. Typický znak vzlínající vlhkosti.
Spodních třicet centimetrů fasády to má nejtěžší. Odstřikuje na ně déšť, ze země vzlíná voda, v zimě je zasypává sníh se solí a kopou do nich kola kočárků. Právě tady se rozhoduje, jestli dům zůstane suchý. Vlhké zdivo přitom nejde jen „přetřít“: nejdřív je potřeba zjistit, odkud voda přichází.
Vlhkost ve zdivu pracuje pomalu a potichu. Tyhle signály se objevují postupně a často se zaměňují za běžné opotřebení.
Tmavší pás zdiva, který se táhne kolem domu do stejné výšky. Typický znak vzlínající vlhkosti.
Voda ve zdi nese rozpuštěné soli. Když se odpaří, soli krystalizují na povrchu a rozrušují omítku.
Krystalky solí mají větší objem než voda, ve které byly. Omítku zevnitř doslova rozlomí.
Sklepní kóje, kde nic nevyschne, plíseň na stěnách a rezavějící kola. Vlhkost stoupá z podloží.
Odprýsklé hrany, praskliny, otlučená místa a zelené mapy u země. Sokl už dům nechrání.
Každá příčina potřebuje jiné řešení. Proto vlhké zdivo nikdy nesanujeme naslepo: nejdřív změříme vlhkost a zjistíme, kudy voda přichází.
Zdivo funguje jako knot. Pokud chybí nebo dosloužila vodorovná izolace, voda z podloží stoupá póry zdiva vzhůru, klidně metr i víc.
Kapky se odráží od chodníku až do výšky kolem 30 cm. Ucpané okapy, vadné svody a terén se spádem k domu přidávají další vodu přímo k soklu.
Stěny sklepů pod terénem jsou v kontaktu s vlhkou zeminou. Bez svislé hydroizolace voda proniká přímo do zdi i do sklepa.
Ve studeném sklepě nebo na chladné stěně se srazí vlhkost ze vzduchu. Zeď je mokrá, ale voda nepřichází zvenku. Tady pomůže větrání a zateplení, ne injektáž.
Vlhkost zdiva se vyjadřuje v procentech hmotnosti: kolik vody obsahuje kilogram zdiva. Norma ČSN P 73 0610 ji dělí do pěti stupňů. Při vysoké vlhkosti zdivo ztrácí izolační schopnost, omítky opadávají a ve sklepech roste plíseň.
Spolehlivé číslo dá jen odběr vzorku z hloubky zdiva. Příruční vlhkoměr přiložený na povrch ukáže hlavně stav omítky. Rozbor zároveň zjistí obsah solí, podle kterého se volí sanační omítka.
Stupně vlhkosti zdiva podle ČSN P 73 0610, hmotnostní vlhkost.
Sokl je místo, kde se potkává hydroizolace spodní stavby se zateplením fasády. Když se tu vrstvy nenavážou, voda si najde cestu za izolant a do zdiva. Tak vypadá detail, který funguje.

Svislá hydroizolace se vytahuje alespoň 30 cm nad terén a správně navazuje na vodorovnou. Končit těsně pod zemí je nejčastější chyba.
V soklu a pod terénem používáme extrudovaný polystyren nebo perimetrické desky. Běžný fasádní polystyren by vodu nasával a ztratil izolační schopnost.
Pod terénem se izolant jen lepí. Každá hmoždinka by v tomto místě prorazila hydroizolaci.
Sokl dostane omítku z barevných kamínků v pryskyřici. Snese vodu, mráz, sůl i nárazy a dá se umýt.
Nopová fólie chrání izolant a hydroizolaci před zeminou. Hydroizolaci ale nikdy nenahrazuje.
Pás štěrku kolem domu se spádem od fasády alespoň 2 %. Kapky z něj neodstřikují na sokl a voda odtéká pryč.
Sanace má dva kroky. Nejdřív se zastaví přísun vody, pak se zdivo nechá vyschnout a dostane omítku, která sůl a zbytkovou vlhkost zvládne. Metodu volíme podle druhu zdiva, příčiny a výsledků měření.
Zeď se postupně po úsecích prořízne a do spáry se vloží izolační deska nebo fólie. Vznikne nová vodorovná izolace, přes kterou voda neprojde.
Do řady vrtů se vpraví hydrofobizační krém nebo gel. Ten v pórech zdiva vytvoří vodoodpudivou zónu, která zastaví vzlínání.
Pórovitá omítka pojme soli do svých pórů a nechá zdivo vysychat. Povrch zůstane suchý a bez výkvětů. Samostatně ale příčinu neřeší.
U sklepů pod terénem se zdivo odkope, osadí se svislá hydroizolace, ochrana a případně drenáž, která odvede vodu od základů.
Metodu sanace a její rozsah navrhujeme na základě vlhkostního průzkumu a podle ČSN P 73 0610.
Sokl a sanaci vlhkosti řešíme nejčastěji spolu se zateplením fasády. Sokl je její spodní hrana, a co se pokazí dole, projeví se i nahoře.
Obhlídka soklu, sklepů, okapů a terénu kolem domu.
Odběr vzorků zdiva, vlhkost a obsah solí v různých výškách.
Příčina, metoda sanace a skladba soklu pro celý dům.
Zastavení přísunu vody: clona, hydroizolace, drenáž.
Izolant, výztužná vrstva, mozaiková omítka, okapový chodník.
Kontrolní měření vysychání a doporučení k údržbě.
Na pár let možná. Pokud voda dál vzlíná, nová omítka nasákne, soli ji znovu rozruší a vlhký pruh se vrátí, často i výš než dřív. Omítka je až poslední krok, nejdřív je potřeba zastavit přísun vody.
Když se zateplí sokl vlhkého domu bez řešení příčiny, vlhkost nemá kam odcházet a může vystoupat výš. Proto u vlhkého zdiva vždy nejdřív měříme a sanujeme a teprve potom zateplujeme.
Orientačně se počítá zhruba jeden měsíc na každý centimetr tloušťky zdi, záleží ale na materiálu a počasí. Silná zeď ve sklepě může vysychat i přes rok. Sanační omítka mezitím drží povrch suchý.
Mozaiková omítka je odolnější než běžná fasádní. Snese vodu, mráz, posypovou sůl i nárazy a špína na ní tolik není vidět. Tmavší barva soklu navíc opticky „usadí“ dům na terén.
Účinnost bezdrátových přístrojů, které mají vlhkost ze zdi „vytlačit“, není spolehlivě doložená. Doporučujeme ověřené metody: mechanickou nebo chemickou clonu, hydroizolaci a sanační omítky.
Vyčistit okapy a svody a zajistit, aby voda ze střechy odtékala od domu. Upravit terén, aby nespádoval k fasádě, a nenechávat u soklu záhony, které se zalévají. Často to vlhkost výrazně sníží.
Fasáda, střecha, okna, balkony i sokl na sebe navazují. Když se plánují společně, stojí lešení jen jednou a detaily do sebe zapadnou.
Přijedeme, změříme vlhkost zdiva a navrhneme řešení pro celý dům.
Působíme v Turnově, Liberci, Jablonci nad Nisou, Železném Brodě, Mladé Boleslavi, Jičíně a okolí.